V minulé nasbíral ve Vyškově sedm startů ve druhé lize ve Vyškově. Tam působil od sezony 2019/2020 a třikrát se zapsal mezi střelce. Posila obrany Morendy Ladislav Hanuš udělal první fotbalové krůčky ve Slovanu Brno, sportovně pak rostl především v mládežnické základně Zbrojovky. Zahrál si i na hostování v Blansku. Nejen o tom, proč „zapíchl“ rýsující se profi kariéru se dočtete v následujícím rozhovoru.
Začněme ale u posledního utkání s béčkem Líšně. Tam jsi odehrál několik sezon ve třetí lize. Byl to tedy pro Tebe nějak výjimečný zápas?
„Jen trochu. Proti Líšni, tedy áčku, jsem už hrál ve Vyškově, ale to byl samozřejmě trochu jiný level. Z béčka znám už jen pár kluků. Lamiho (pozn. red: Lamile Fall), Míru Minárčika, Matese Rychetského v bráně. S nimi jsem si ještě zahrál. Jinak to jsou mladí kluci, kteří přišli až už jsem tam nebyl. Takže s kámoši jsme před zápasem prohodili pár slov, ale to bylo tak všechno. Takže to byl vlastně zápas jako každý jiný.“
Co rozhodlo o Tvém odchodu z Vyškova? Máš sedmadvacet roků a o nich se říká, že jsou to nejlepší fotbalová léta…
„Hlavní důvod, proč jsem odešel z druhé ligy byl volný čas. Tedy jeho nedostatek. Mám dva malé kluky, tak kvůli rodině, protože chci více času trávit s nimi a s manželkou. Chodím normálně do práce a mám časově dost náročné zaměstnání. S druhou ligou a rodinou to prostě skloubit nejde. Každý den jsem končil ve tři odpoledne, pak rychle do auta a trénink a po něm rychle domů. Ale stejně jsem doma nebyl dřív, než před sedmou večer. A k tomu se přidala zranění. Když jsem v zimě začínal přípravu tak jsem měl problémy s kolenem. V minulosti jsem je měl dvakrát vyhozené, takže teď jsem musel už na operaci, na plastiku. Vůbec jsem netušil, jak po ní budu vypadat, co to koleno bude dělat. Zdravotní stav byl tedy druhý důvod.“
V jakém stavu je to koleno teď? Musíš se v tomto směru nějak hlídat, omezovat?
„Nějak výrazně se hlídat nemusím, i když to pořád trochu pobolívá. Ale to už asi lepší nebude. Důležité je, že ta plastika drží, takže v rámci možností to vypadá dobře.“
Proč padla volba na Morendu? Nebyly tam nabídky z vyšších soutěží?
„Víceméně nebyly. Zároveň jsem se potřeboval někde rozehrát, abych zjistil, jak ta noha funguje. Oslovil mě trenér Danihelka, s nímž se znám mnoho let a lákal mně k sobě už několikrát. Takže tentokrát mě prostě ukecal.“ (úsměv)
Jaký je rozdíl ve fungování klubů ve Vyškově a v Líšni? Kde to bylo lepší?
„Režim pro hráče je víceméně podobný. Dopoledne trénovali jen kluci, kteří nechodí do práce. Postup do druhé ligy je velký skok a já jsem byl u obou, tedy v Líšni i ve Vyškově. Co se týká managementu, tak ty jejich kroky, ta cesta vzhůru na profi úroveň, byly podobné. I pozdější vývoj. Obměnily se kádry a my hráči, co jsme zůstali, jsme se museli postupně přizpůsobovat novým podmínkám a snažit to tedy nějak skloubit se zaměstnáním. Mě se v Líšni nepodařilo udržet se v kádru. Ve Vyškově jsem byl tři roky, i když jsem toho neodehrál tolik, co jsem si představoval, protože jsem dost často laboroval se zraněním. Nebudu říkat, že to ve Vyškově bylo lepší, ale byl jsem tam hodně spokojený. Výborný mančaft, kamarádská parta, skvělá spolupráce s trenérem Trousilem i s panem Mazurou. To bylo fakt fajn…“
Co se týká party, zdá se, že se rodí i v Morendě. Každopádně máme skvělý úvod. Co je za tím a mohou jít výkony ještě i nahoru?
„Začátek byl určitě velmi dobrý a pro mě a asi i jiné kluky i funkcionáře možná až překvapivě dobrý. Tolik bodů se asi nečekalo. (loni na podzim se áčko dostalo nad deset bodů až po sedmnáctém kole) Já pro sebe jsem si ale nepřipouštěl, že bychom mohli hrát někde tam, kde se Morenda pohybovala loni. Kádr se celkem dobře doplnil, přišli zkušení hráči a teď si to postupně docela dobře sedá. Kluci, kteří tu zůstali z loňska, si s příchodem zkušenějších hráčů docela dost začínají věřit. A se zlepšenými výsledky to může být ještě výraznější. V kabině je pohoda, teď je to úplně o něčem jiném než loni, oni to cítí. A že se to může lepšit už jsem naznačil. Chyby se dělají pořád, ale lepší to může být. Vemte si třeba ten první zápas se Spartou. Ten se měl vyhrát, těch dvou ztracených bodů je škoda. Ale byl to první zápas. My jsme vlastně hráli v tom složení úplně poprvé a v podstatě jsme se na hřišti v mistráku teprve seznamovali. Takže postupem času si myslím, že se to zlepšovat bude a že budeme hrát o špici tabulky.“
Byla Líšeň B zatím vaším nejtěžším soupeřem?
„Podle mě určitě ne. Nejtěžší to bylo v Lednici s nováčkem. Asi to byl náš nejhorší výkon. Bylo to tam takové umlácené, vybojované. Teď proti Líšni jsme si řekli, co chceme hrát a v podstatě to všichni plnili. Připouštím, že s trochou štěstí u té chycené penalty, ale ten zápas jsme zvládli. Myslím, že druhá půlka vypadala velmi dobře. Ale nejtěžší byla Lednice.“
Máte pro tohle pokračování své fotbalové kariéry nějaké osobní přání?
„Určitě, aby na nás chodilo víc diváků. Zatím jsou to zřejmě ještě následky předchozích ne moc vydařených sezon a věřím, že se zlepšujícími se výsledky si k nám diváci cestu zase najdou. Je to ověřené. Když se bude hrát dobrý fotbal a bude se vyhrávat, fanoušky to přitáhne.“
Ladislav Hanuš ještě v dresu Vyškova.