Sedmého května se do branky našeho béčka postavil naposledy a pomohl k vítězství na B týmem Bosonoh 2:1.
V sobotu při mistrovském utkání áčka s Mutěnicemi se DANIEL MIKULA s aktivní kariérou rozloučí oficiálně. V osmačtyřiceti letech, když posledních třicet zasvětil naší Moravské Slavii! Na první registračce z Morendy je rok vystavení 1992!
Dan je odchovancem TJ Slavia Kroměříž, která má nyní rozšířený název o přívlastek Hanácká. V dlouholeté kariéře nasbíral největší úspěchy jako člen fotbalových týmů neslyšících hráčů Slovan Zlín a SKN Brno. Domácí titul v této kategorii získal čtrnáctkrát. V Řecku 2017 a v Itálii o rok později si zahrál turnaj Ligy mistrů. V prvním případě s úspěšným pátým místem, z Itálie odjeli Brňané dvanáctí.
Jeho výkony samozřejmě nemohly uniknout stavitelům československé a posléze i české reprezentace. Za národní tým hrál šestnáct let, nejprve v poli a poslední tři sezony odchytal v brance. Zahrál si na na třech letních olympiádách neslyšících. Ještě s týmem ČSFR vybojovali v roce 1993 v Bulharsku bronzové medaile. O čtyři roky později skončili v Dánsku sedmí a v roce 2005 u protinožců v Austrálii osmí. Tři starty má i v závěrečných turnajích mistrovství Evropy, a to v tak fotbalových zemích jako Španělsko, Portugalsko a Německo. Kdopak může říct, že si tam zakopal… Z Německa má ve vitríně Zlatý míč pro nejlepšího hráče šampionátu.
Na národní mužstvo nastoupil celkem čtyřiapadesátkrát! Po skončení reprezentační kariéry byl od roku 2019 dvě sezony asistentem trenéra reprezentace se specializací na brankáře.
Dane! To teda všechny klobouky dolů!!!
A všichni Ti přejeme veselý a zdravý život i bez soutěžního fotbalu. A víme, že ty kopačky jsou na hřebíku jen symbolicky a že se s Tebou ještě potkáme i na trávníku. Byť třeba jen při báčku…
