Nenápadně odešel a velice slavně se vrátil. Po více než roce se v sestavě áčka Morendy objevil Diminik Síleš. V zápase s Pohořelicemi přišel vysoký záložník na plac v šedesáté minutě za stavu 1:1 a hned se začaly dít divy. Matyskův centr z rohového kopu prudkou hlavičkou poslal do protější šibenice. Během dalších minut pak jeho spoluhráči nasázeli zaskočenému soupeři další tři kusy.
Na tribunách se soudilo, že ta hlavička byla Tvým prvním kontaktem s míčem…
„Ten gól padl tak po čtyřech pěti minutách a fakt nevím, jestli to byl můj první dotek s balónem. Jestli ne, tak maximálně druhý. Byli jsme domluvení s trenérem, že mě postaví na chvilku na konci zápasu. Nakonec to vyšlo na třicet minut, gól a obrat v zápasu.“
Kolik máš na kontě takových vítězných gólů?
„Určitě žádný. Já jsem dal gól naposledy někdy za mladší žáky! (úsměv) Takže je to skutečně velmi výroční gól. Za stavu 1:1 ale pro celý mančaft velice důležitý. Po něm jsme je převálcovali a byli jsme jasně lepší. Jsou to moc důležité body, protože ten spodek je hodně vyrovnaný, takže každý bodík se bude hodit. Dneska si myslím, že jsme byli lepší a nebýt té minely, která byla podobná, jakou udělala Sparta v týdnu v poháru ve Španělsku, tak si myslím, že bychom ten zápas rozhodli dřív.“
Pamatuješ si, kdys za Morendu nastoupil naposledy?
„Já si myslím, že to bude víc než rok. Muselo to být někdy loni v srpnu. To znamená na začátku minulé sezony. V jakém zápase to bylo, to si nevybavuju, ale určitě to bylo tady na Vojtově.“
Co byl důvod Tvé absence v mužstvu?
„Odjel jsem poznávat nové věci a lidi na Nový Zéland. Byl jsem tam deset měsíců. Hodně jsem cestoval, takže se podíval i jinam.“
Herní pauza na Tobě nebyla moc vidět. Měls možnost se fotbalově udržovat nebo dokonce někde hrát?
„Plus mínus ano, hlavně jsem si sám chtěl udržet kondičku. Protože jsem měl dost volného času, tak jsem chodil jsem do fitka, dost jsem toho naběhal. Třeba na jaře jsem si střihl oficiální půlmaraton. Zvládl jsem to za hodinu a necelých 40 minut. To si myslím, že není úplně špatné. Vytrvalci říkají, že kdo to zaběhne pod devadesát minut, tak to je machr. Takže pod sto je to určitě taky určitě solidní čas. A fotbal? Chviličku jsem tam i hrál, ale kvůli fotbalu jsem tam nejel. Takže to bylo je jakési zpestření. Na jaře se mě tam podařilo dostat se do týmu neregistrovaných hráčů. Chodili jsme si kopnout jednou týdně o víkendu jsme hráli zápasy. Byli tam kluci z celého světa hráli jsme jakousi ligu »35 plus«. To znamená, že jsem hrál na černo, protože je mně sedmadvacet. (úsměv) Každému jsem říkal, že jsem z východní Evropy a že je mně třicet čtyři. Nechali mě hrát. Takže i za ten rok jsem si do balónu trochu kopl, ale opravdu jsem tam nejel kvůli fotbalu a nevyhledával jsem to.“
Jak proběhl návrat do Morendy, měls třeba možnost jít někam jinam?
„Byli jsme domluveni s předsedou klubu Marcelem Hejnou, že až se vrátím, jestli se vrátím, takže že určitě půjdu zpátky do Morendy. Ta domluva platila, neměl jsem žádný důvod ji nedodržet.“
Sledovals na opačné polokouli výsledky áčka?
„Ano, na dálku jsem je sledoval, i když ne nějak extra pravidelně a detailně. Díky internetu a těm různým aplikacím je to jednoduché, takže nějaký přehled o výsledcích jsem měl. Všiml jsem si, že kádr se tady oproti minulé sezoně dost změnil a že teď ty výsledky na začátku podzimu nebyly nic moc, samá plichta. Takže je dobré, že dneska se konečně vyhrálo za tři body.“
Trenér Tě poslal do středu záložní řady. Je to, jak se říká, ten tvůj post? A můžeme čekat, že příště už nastoupíš od začátku?
„Příště určitě hrát nebudu, protože mám nějaké pracovní povinnosti. A možná, že ani ještě za čtrnáct dnů. To se ještě uvidí, ale ale trenérovi jsem to tak avizoval, počítá s tím. Já doufám, že ještě nějaký zápas na podzim stihnu. A na jakém postu budu hrát, to samozřejmě určí trenér. Dřív jsem hrával stopera a vždycky jsem byl rád, když mě trenér vysunul trošku dopředu. Platí to i teď, protože si myslím, že fyzický fond mám, obecně vzato na tuto soutěž lehce nadstandardní. I když pro mě by to samozřejmě mohlo být ještě i lepší. Ve středu zálohy se cítím docela dobře. Tam je člověk víc ve hře, má víc balónů než někde vzadu. Takže jsem byl rád že mě trenér dneska dal do zálohy a uvidíme, jestli tam budu hrávat stabilně.“
Máš představu, nebo to víš přesně, jakou »pokutu« budeš za vítězný gól platit?
„Pokladníka v kabině samozřejmě máme a něco to určitě stát bude. Ale zatím se nikdo neozval, což jsem rád (náš rozhovor proběhl bezprostředně po utkání). Ale nějakou kačku nebo nějakého půlčíka určitě dodám. Tak to má být a vůbec mně to nebude vadit.“
