Narozen: 1994
Post: záložník
Mateřský klub: Zbrojovka Brno
Další kariéra: Sparta Brno, Opava, RAFK Rajhrad, SK Líšeň
V Moravské Slavii od: 8 / 2019
Pokud není zraněný většinou nastupuje v základní sestavě áčka. Jenže poslední dobou právě nějaké zdravotní potíže limitovaly Arutjuna Ovsepjana a několikrát dokonce vůbec do zápasu nezasáhl.
Co Tě trápilo nejvíc a v jakém zdravotním stavu půjdeš do posledního zápasu s Bosonohy? Musíš se na hřišti v tomto směru nějak hlídat?
„Nejvíce mě trápilo pravé koleno, kdy jsem musel vynechat první tři zápasy. Nastoupil jsem až na čtvrtý zápas, který jsem v pořádku odehrál, ale na pátém zápase proti béčku Líšně jsem musel ve 38. minutě vystřídat, protože jsem si natáhl pravý zadní stehenní sval. Problém se svalem jsem měl tuto sezonu opakovaně. Pokaždé jsem totiž netrpělivě začal trénovat, aniž bych poranění pořádně doléčil. V některých zápasech jsem musel hrát převážně slabší levou nohou, jelikož pravačkou jsem nemohl střílet ani centrovat kvůli bolesti v kolenu. Momentálně mě nic netrápí a na poslední zápas jsem připravený. Věřím, že po té dlouhé sérii bez výhry to proti Bosonohám konečně zvládneme.
Jak prožíváš zápasy na lavičce? V kterém zápase Tě to na ní „pálilo“ nejvíc?
„Zápasy na lavičce prožívám stejně jak zápasy, ve kterých nastoupím od začátku. Osobní výkon je samozřejmě pro každého důležitý, ale důležitější je úspěch týmu, jelikož jste součástí toho úspěšného týmu a myslím si, že většině hráčů se hraje líp, když je úspěšný celý tým a nejen výkon jeho samotného. Rozhodně osobní dobrý výkon zvyšuje sebevědomí hráče, ale z dlouhodobého hlediska je frustrující, když se týmu nedaří. V jarní části jsem seděl v zápase proti Rousínovu, kdy jsem se vracel po zranění. Nastoupil jsem už ve 32. minutě, prohrávali jsme 0:2 a měl jsem za úkol s tím zápasem něco udělat, jenže v 71. minutě jsem musel ze hřiště, protože jsem si zase natáhl pravý zadní stehenní sval. Další tři zápasy jsem odehrál v pořádku, ale v zápase s Ratíškovicemi jsem musel o poločase střídat zase kvůli nataženému svalu.“
V Ráječku to byla opět jen remíza, co scházelo k tomu abyste odvezli všechny tři body?
„V Ráječku nám chybělo zakončení. První poločas jsme odehráli dobře a měli jsme šance jít do vedení. Ve druhém hrálo líp Ráječko, ale i tak jsme se dokázali dostat do dobrých šancí. Já osobně jsem šance na zakončení měl, jenže jsme je promrhal “
S koncovkou má celý tým problémy už delší dobu a výsledkem je šňůra osmi zápasů bez vítězství. Které ztráty Tě mrzí nejvíc? Co si s klukama říkáte na toto téma kabině? Je tam třeba větší nervozita? Proč vám to nejde jako třeba na podzim?
„Mrzí mě zápasy s Kuřimí, Kunštátem a Bystrcí. V Kuřimi jsme udělali chybu hned v první minutě a bylo to osudové. První poločas jsme odehráli dobře a ve druhém už se Kuřim strachovala o výsledek, jelikož jsme byli aktivnější a minimálně ten gól jsme si zasloužili. S Kunštátem a Bystrcí jsme měli už v prvním poločase vést 2:0 a byl by klid. V obou zápasech jsme odehráli lépe první půli a ve druhé se trápili, jak s hrou, tak v zakončení. Nervozita v kabině určitě není, všechno si dokážeme s klukama říct a co bylo hážeme za hlavu. Jeden z důvodů, proč nám to nejde jak na podzim si myslím, že je marodka, kterou furt máme. Pořád je někdo zraněný a sestava se kvůli tomu pořád mění. Trenéři musí každý zápas vymýšlet sestavu a vhodnou taktiku pro danou sestavu.“
Dovol osobní otázky. Kde a kdy jsi s fotbalem začínal? Jak ses dostal do Morendy?
„S fotbalem jsem začínal ve Zbrojovce Brno, když mi bylo šest let. Můj strýc se znal s Milanem Pacandou a jednou, když se bavili o fotbale, tak strýc mu řekl že má šestiletého synovce a Pacanda mu řekl, ať mě zkusí teda do Zbrojovky. Do Morendy jsem se dostal v létě 2019, kdy jsem byl rok a půl zraněný v Líšni a v té době byl hlavním trenérem Morendy pan Mlaskač, který mě znal už ze Zbrojovky. Párkrát mi volal, jestli to u nich nechci zkusit a nakonec po pár telefonátech jsem přišel, jelikož v áčku Líšně byla velká konkurence a já jsem se po zranění pořád nemohl dostat do formy.“
Jakou sis zahrál nejvyšší soutěž?
„Jak jsem už zmínil, tak jsem začínal ve Zbrojovce, v mladších žácích jsem na půl sezony musel na hostování do Sparty Brno. Ve starším dorostu jsem šel na hostování do Opavy, ale tam nebyly s trenérem zrovna velké sympatie, tak jsem se za dva měsíce vracel do Brna, a to na hostování do Bystrce. Bylo mi 17, takže jsem hrál jak za dorost Bystrce a sedával i na lavičce s áčkem, které hrálo divizi. Poprvé jsem zkusil fotbal v mužích a byl to obrovský rozdíl. Vrátil jsem se do juniorky Zbrojovky a tam jsem měl tradičně svalové problémy, takže jsem musel zase na hostování a to do RAFK Rajhrad, kteří si mě žádali. Po roce a půl v Rajhradě jsem zavítal do Líšně s nadějí na třetí ligu. Tehdy to byla farma Zbrojovky, takže na zápasy chodili pomáhat kluci ze Zbrojovky a já jsem musel trpělivě asi dva roky čekat na lavičce. Po příchodu trenéra Machálka jsem začal hrát pravidelně v základní sestavě a také jsme už nebyli farmou Zbrojovky. Začalo se dařit a byl jsem v Líšni spokojený. Jenže pak přišlo další zranění. Tentokrát jsem si na tréninku zlomil zanártní kůstku. Po dvou chybných diagnozách, kdy si doktoři v Brně mysleli, že to mám jen naražený, jsem celkem rok a půl měl od fotbalu pauzu. V průběhu jsem šel dvakrát na přípravu a dvakrát hned na prvním tréninku se mi zranění obnovilo. Nejvyšší dosažená soutěž je tedy MSFL. “
Nastupuješ většinou na kraji zálohy, je to ten Tvůj post, nebo Tě to táhne víc doprostřed nebo dopředu?
„Je pravda, že jsem už několikrát zaskakoval na krajním obránci, na útočníkovi a pár krát v průběhu zápasu i na středu zálohy, ale na kraji zálohy se mi hraje nejlíp.“
Blíží se Ti třicítka, netáhne Tě to třeba jít si zahrát někam vyšší soutěž?
„Když jsem v roce 2019 do Morendy přicházel, tak jsem si říkal, že se musím brzy vrátit do třetí ligy nebo aspoň do divize. Samozřejmě mě to táhlo zpět, ale ve stejném roce jsem se oženil a o rok později přišlo dítě a moje priority se tím změnily.“
V posledním kole vás čeká další brněnské derby s Bosonohy. Asi tento tým všichni dobře znáte, co by na ně mělo platit? Bude potřeba se na někoho zaměřit?
„Bosonohy jsou a vždy byly zkušeným týmem, který se to snaží hrát chytře a bez velké námahy. Většinou na ně platí rychlá hra. Tento rok se jim sice nedaří, ale určitě si musíme dát pozor na zkušený tým, který využije každou naší chybu.“
