Na slovíčko s odchovancem Morendy: Lukáš Roštínský sází na zimní přípravu a myslí na svůj post

Ve škole bude maturovat až za rok a půl, fotbalová maturita ho možná čeká už na jaře. Věkem ještě dorostenec se Lukáš Roštínský po letním návratu ze Sparty Brno přesunul k áčku, kde si zapsal první starty v mužské kategorii. Sám přiznává, že byly spíše nesmělé, ale že věří, že po zimní přípravě to bude z jeho strany o něčem jiném.

„Přesvědčuju se, že rozdíl mezi dorosteneckým a mužským fotbalem je opravdu velký. Všechno je rychlejší, tvrdší, agresivnější. Já si v dorostu dovolím mnohem víc, i kličku jeden na jednoho. V áčku je na mně asi vidět, že mám respekt. Takže si od zimní přípravy dost slibuju. Bude to má první mezi muži a věřím, že se s kluky a celým mančaftem ještě víc sžiju. A sám určitě potřebuju vylepšit fyzičku a sílu a asi by se hodilo i přibrat pár kil na váze,“ odtajňuje některé své zimní fotbalové plány.

Lukáš je odchovancem Morendy, kde od čtyř let hrál za přípravku pod vedením svého otce Petra. Ve dvanácti přestoupil do Sparty Brno, kde si zahrál žákovskou a dorosteneckou ligu. Ještě v mladším dorostu se ozvalo Blansko a tam nakoukl do druhé dorostenecké ligy. Tahle štace ale nebyla moc šťastná, a tak se vrátil do Sparty a posléze do mateřské Morendy.

„Mládežnická základna byla ve Spartě na vyšší úrovni, a tak jsem to chtěl zkusit. I Blansko bylo krokem výš, ale moc mně nevyšel. Takže jsem se vrátil a trénoval s áčkem mužů ve Spartě. Předpokládal jsem a měl jsem to i slíbeno, že si na jaře hodně zahraju, ale žádnou šanci jsem nedostal. Takže jsem se vrátil domů a myslím, že jsem udělal dobře,“ popsal svoje „zahraniční“ zkušenosti.

Sešívaný dres s modrou hvězdou áčka poprvé oblékl v pátém kole v Komíně, kde se ale na trávník proti Svratce Brno ještě nedostal. Na premiéru si tedy musel týden počkat, ale ta s Dostou Bystrc trvala jen pár nastavených minut. Vetší porce – dvacet minut – přišla ve 12. kole v Ratíškovicích a hned s jeho výrazným příspěvkem do „dějin“ utkání. V poslední minutě Lukáš přihrál na gól Dennisi Kanabemu. Morenda vyhrála 2:0. V následujícím vydařeném utkání s Ráječkem (4:1) už si zahrál celý druhý poločas. Do druhé půle vyběhl i v naopak nevydařeném posledním utkání doma v Krumvíří (0:1). Bilancovat své výkony nebo hodnotit zápasy se mu moc nechtělo.

„Pro nejmladšího hráče je to těžké, takže bych to moc rozebírat nechtěl. S Ráječkem asi byla v mužstvu větší pohoda. Byli jsme bojovnější, zejména ve druhém poločase bylo cítit, že chceme vyhrát. Teď s Krumvíří jsme dělali zbytečné chyby, ztráceli jsme balóny a vůbec se nám nedařilo v koncovce. Možná se mně podařilo založit nějaké dobré akce, ale opravdu se mně to nechce nějak rozebírat, to určitě lépe udělají trenéři,“ zdůraznil.

V áčku nastupuje na okraji zálohy, ale časem by se rád vrátil na svůj flek.

„V žácích a dorostu jsem hrával středního záložníka a tam bych se chtěl postupně posunout. Uvidíme jestli se to podaří. A určitě to souvisí s tím, co jsem říkal o zimní přípravě. V dorostu jsem teď jen vypomáhal a dal jsem jeden gól, v béčku dva. Ale určitě žádný kanonýr nejsem. (úsměv) Myslím si, že užitečnější bych měl být v záloze a ty gólové akce připravovat,“ naznačuje svá fotbalová přání.

Příjmení Roštínský je v Morendě pojmem. Lukášův tatínek Petr stále trénuje fotbalový potěr a pořád je platným hráčem B mužstva. Strýc Robin je hrajícím trenérem béčka. S o rok starším bratrancem Patrikem Roštínským Lukáš fotbalově vyrůstal a teď se už potkali i v áčku. Ani na otázku, kdo je lepší, táta nebo strejda, se mu nechtělo moc odpovídat, ale nakonec to zvládl téměř diplomaticky.

„Taťka je běhavější a vede tabulku střelců… (úsměv) Komu se poštěstí hrávat s tátou a strýcem?! Pro mě je to velká výhoda, oni se mně snaží pomáhat a předávat své velké zkušenosti. A s Patrikem si na hřišti samozřejmě velice rozumíme a možná se i snažíme se navzájem vyhledávat,“ chválil podporu rodiny.

I v našem rozhovoru Lukáš působil spíše nesměle. Až do poslední otázky, kde byla jeho odpověď hodně sebevědomá. Zněla totiž, jak odhaduje konečné umístění Morendy.

„Mně by se nejvíc líbilo první nebo druhé místo. Samozřejmě postup do divize. Ale je jasné to záleží na více věcech a okolnostech. V každém případě to máme celkem dobře rozehrané a budeme chtít hrát dobře i na jaře,“ zdůraznil osmnáctiletý fotbalista.