SK Moravská Slavia - banner
<<   ( 1 )   >>

začátky brněnského fotbalu

Každý začátek je těžký

Fotbal se v Brně hraje přes 100 let a jeho začátky se datují z dělnických předměstí, tj. z Husovic, Žabovřesk, Králova Pole, Juliánova atd. K utkáním se chodívalo pěšky, později jezdilo na kolech. Cesta pěšky z jedné čtvrti do druhé trvala i přes dvě hodiny. Cesty však rychle ubíhaly, poněvadž stále bylo o čem hovořit, vyprávět a vášnivě debatovat. Tím, že fotbal vnikl právě na předměstích a byl proletářským sportem, neměl na růžích ustláno. Jen s největší obětavostí a uskrovňováním byla skládána korunka ke korunce, aby se mohl zakoupit míč a nějaké to nejnutnější vybavení, které si pak hráči opatrovali jako největší poklad. Ve vedení prvních klubů bývali vyjma chudé studenty jen tovaryši, dělníci a sem tam se našel i nějaký ten živnostník. Jakousi výjimku tvořila pouze Moravská Slavia, která sdružovala brněnskou střední a horní vrstvu, avšak základem mužstev bývali vždy studenti a dělníci.

V Brně byla také řada německých klubů, které začínaly obdobně, jako české kluby. Jejich růst a rozvoj byl však mnohem rychlejší a snadnější. Před první světovou válkou našly tyto kluby podporu u německé radnice a po první světové válce byly zcela záměrně podporovány německými fabrikanty a silnou brněnskou německou menšinou. Nelze se proto divit, že řada Čechů hrávala za německé kluby, protože tam byly výhodné podmínky. Obdobně tomu bylo i se židovským Makabim.

Vraťme se však k začátkům brněnského fotbalu. Vyznavači "kopaného míče", jak se tehdy fotbalistům říkalo, měli v porovnání s dnešními poměry těžkosti. Vyjma míč a nenutnější vybavení, bylo nejobtížnější obstarat si pozemek na vybudování alespoň primitivního hřiště. Prvá hřiště se vesměs budovala na úhorech, pastviskách a později za drahé nájemní se pronajímaly pozemky od soukromníků. To však stálo mnoho peněz a ty chyběly všem začínajícím klubům. Řada z nich se v průběhu krátké činnosti právě z těchto důvodů likvidovala nebo se slučovala. Jakási prosperita se zajišťovala u těch klubů, které měly kulturní kroužky, jež hrály divadla, pořádaly zábavy, kabarety, a další různé atrakce. S krejcarovými výdělky se na hřištích prodávalo občerstvení, vyhrávaly harmoniky, případně za doprovodu houslí a bubínků. Sem tam se našli i odvážlivci, kteří se při zápasech pokoušeli prodávat vstupenky. Vypadalo to prostě tak, že se do klobouku vybíralo dobrovolné vstupné, a když se přece jen podařilo vybrat "desítku", to již bylo slávy, poněvadž to znamenalo půl hodnoty míče.

Fotbalisté však byli již tehdy podnikaví. Na hřiště chodívali společně, někdy i ve stejnokrojích, za doprovodu kytar a harmoniky. Nezřídka vezli uprostřed průvodu i bečku piva, aby nalákali pivachtivé tatíky. Těmito průvody lákali na hřiště ostatní občany. Na hřišti pak pivo, ale i cukrovinky, párky atd. prodávali. Získávali tak stále větší množství zájemců a přitom i nějakou tu korunu na nejnutnější režii.

Místopis lidové školy fotbalu

Než přikročíme k vlastní historii brněnského fotbalu, zmíníme se o některých brněnských "pláccích", na kterých vyrostly stovky pozdějších vynikajících hráčů, z nichž se někteří dokonce zapsali do historie brněnského fotbalu zlatým písmem. Na těchto "pláccích" se však vždy nehrávalo s fotbalovým míčem. Někdy stačil obyčejný hadrák, jindy to byl třeba vyřazený tenisový míček nebo gumový balon. Když to však byl opravdový fotbalový míč - to bylo slávy a radosti!

Vzpomeňme alespoň ty nejrozmanitější plácky, i když se hrávalo všude, kde byl kousek volného prostoru. Tak například v Židenicích "Pod Akáty" vyrostli bratři Smolkové pro SK Židenice, v Maloměřicích "Pod drakaly" byly dány základy pro husovický a maloměřický fotbal, v Cacovicích "Pod ořechy" ne sice "nečutávalo" od rána do večera, ale scházeli se zde hráči jak z Židenic, tak z Husovic, Maloměřic a Obřan. Na plácku "Pod borky" hrávala řada hráčů. kteří později vytvořili kádr židenického mužstva. Na Vranovské ulici byly hned dva plácky, na nichž se vyžívali hráči Olympie Brno, jako Hrstka, bratři Barákové, Cabejšek a další. Mezi nejslavnější však patří plácek na Radlase, kde vyrostli vynikající borci, jako Smítal, Schön, Němec, Filouš a další. Rájem všech kluků, ale i dospívající mládeže byly plácky "Na planýrce" (dnešní stadion za Lužánkami). Zde se hrávalo od časných ranních hodin až do tmy. Leckterý student byl zde za školou a pak to odnesl karcerem, leckterý učeň si přišel za svítání ráno zahrát a pak byl popotahován mistrem za ucho za to, že zaspal, leckterý tovaryš si zde zrána zahrál a pak musel práci dohánět dlouho do noci. Na těchto pláccích vznikl i AFK Žižka Brno a základy zde také získala YMCA Brno. Na kraví hoře vesměs hrávali studenti a dva plácky daly zde základ k založení Unionu Brno a Slovanu Brno. Často se zde objevovali i hráči Moravské Slavie. Na Olomoucké ulici na koňském trhu se učili ovládat kouzla kulatého míče hráči Čechie Brno.

Těchto plácků však bylo mnohem více, např. u sokolského stadionu na Kounicově (Leninově) ulici svorně hrávali hráči všech možných klubů a vyrostli na nich bez odborného vedení stovky vynikajících hráčů.

V našem vzpomínání si musíme připomenout, že hráči v té době idylických počátků neznali pravidla, neměli k dispozici kvalifikované rozhodčí, neznali soutěže a bitvy o "mistrovské" body byly vedeny mimo registraci. Nepotřebovali disciplinární řád, ani organizované ústředí, které bylo v Brně ustaveno v roce 1919.

Pan profesor zasahuje

A nyní již k prvým historickým faktům, které nás přivedou k nejstaršímu registrovanému klubu v Brně, k Moravské Slavii. Prvním průkopníkem fotbalu v Brně byl profesor I. českého gymnázia Jar. Karásek. Své svěřence, proti názoru tehdejšího profesorského sboru, začal vyvádět do přírody, kde je učil různé sportovní hry, mezi nimi i fotbal. Byl to revoluční zvrat v tělovýchově, když mimo nářaďový tělocvik měla mládež možnost dovádět v přírodě a dokonce s míčem. Poprvé se tak stalo v roce 1896 a od tohoto roku se též datují začátky brněnského fotbalu. Obliba této hry se rychle i proti vůli profesorského sboru rozšířila i do ostatních středních škol a tak vznikla i řada studentských mužstev. První utkání bylo mezi I. gymnáziem a obchodní akademií. Výsledek tohoto utkání se sice nedochoval, ale je potvrzeno, že právě toto utkání řídil profesor Karásek.

Fotbalu se však v té době nepřálo. Studentům bylo zakazováno jej provozovat. Kořeny ale vnikly již tehdy hluboko do studentského života a nebylo možné je ani po zlém zlikvidovat. Z té doby je zaznamenána ještě jedna historka, charakterizující tehdejší poměry.

Fotbalu nepřál vysoký klérus na Petrově. Při jedné z procházek narazili kanovníci na dvě mužstva studentů, bojující ve hře "kopaný míč". Profesor Karásek pochopil, že bude zle a že budou studenti káráni. Přidal se proto rychle ke kanovníkům a vysvětloval jim účel a pravidla hry. Zdůrazňoval, že je lepší, když studenti budou hrávat "kopaný míč", než když budou vysedávat v hospodách a věnovat se pochybným zábavám. Zamítavý postoj profesorů byl mírnější a studenti pak mohli hrávat bez tvrdých represálií. Profesor Karásek si dokonce v roce 1898 zajel do Vídně, aby zhlédl utkání WAC Vídeň - Slavia Praha a aby přivezl nové poznatky a pravidla hry.
<<   ( 1 )   >>

 
 
počet návštěv
dnes
12.11.2018
předpověď počasí